Křečík džungarský, náš nový člen rodiny

Dnes bych vám rád představil našeho nového člena rodiny. Samičku Křečíka džungarského, který se u nás zabydluje již jako šestý v pořadí.

Vyfotit takového neposedu je docela výzva. Křeček přes den většinu času prospí ve svém domečku. Večer ho zaostřit, při nízkém osvětlení, se mi moc nedařilo. Proto přikládám jen pár dokumentačních fotek.  Snad se mi ho podaří vyfotit lépe, až trochu povyroste a bude aktivnější v denních hodinách a za lepších světelných podmínek. Níže ještě přikládám krátký popis druhu.

Křečík džungarský se v přírodě vyskytuje ve stepích a tundře střední a jižní Sibiře. Méně hojný je i v Kazachstánu, Mongolsku, severní Číně a Mandžusku. Křečíci jsou aktivní hlavně za svítání a za soumraku, kdy se vydávají sbírat potravu do okrajových částí lesů. Kromě toho dochází ke sporadické aktivitě v průběhu celého dne. Narozdíl od ostatních křečků, křečíci džungarští neupadají do zimního spánku a jsou aktivní po celý rok. V průměru se křečíci dožívají 1.5 - 2 let, v zajetí výjimečně i přes 3 roky.

Zástupci rodu Phodopus mají na rozdíl od ostatních křečků osrstěné nohy i ocas. Od ostatních podobných druhů jako např. křečíka campbellova (P. sungorus campbelli) můžeme křečíka džungarského odlišit podle jeho schopnosti měnit barvu osrstění v závislosti na ročním období. V létě bývá srst křečíků džungarských tmavě šedomodrá nebo nahnědlá s černým pruhem uprostřed zad táhnoucím se od čenichu ke kořeni ocasu, břicho křečíků je zpravidla bílé. Přebarvování srsti křečíků je navázané na hormonální změny v závislosti na délce světelného dne. V zimním období, když se zkrátí světelný den pod 8 hodin, začne srst křečíků džungarských přecházet přes světlejší odstíny šedé až po bílou a pruh na zádech se stává méně výrazným. Na jaře srst s prodlužujícími se dny opět tmavne.