Orel stepní

V průběhu celého roku navštívím několik zoologických zahrad v rámci víkendových výletů za fotografováním. Návštěvu ZOO vítám jako příležitost a zpestření a možnost fotografovat zvířata, na která při výletech do okolí Brna běžně nenarazíte.

Focení v ZOO beru jako trenink a cvičení, při kterém je třeba se poprat s ne vždy fotograficky vhodnými výběhy, nebo pletivem volier. A také se obrnit trpělivostí při setkání s některými návštěvníky. V mnoha případech focení končí jen pár záběry, nebo fotovýbavu nesu tam a zpět bez jediné použitelné fotografie.

V červnu jsme takto vyrazili na prodloužený víkend na Bouzov a nedělní odpoledne jsme si vyhradili k návštěvě zoologické zahrady v Olomouci. Nedělní odpoledne a k tomu pěkné počasí, to je celkem masakr.  Pomalu jsme plynuli s davem a to, že něco vyfotím, jsem pomalu odpískal.

Až v samém závěru dne, kdy většina návštěvníků prosprintovala zahradou a skončila na kolotočích u parkoviště, se naskytlo pár příležitostí.

U voliéry za vysokým živým plotem se zastavil málokdo. Vylezl jsem na stupínek a hele!  V rohu u přední stěny je hnízdo s mládětem a samicí Orla stepního. Samice cupuje myš.

Rychle beru foťák a ještě než zamířím mi dochází, že to nepůjde. Mám nasazený 300 mm objektiv a jsem necelý metr a půl od přední stěny výběhu. Nechci propásnout okamžik a riskovat výměnu za kratší ohnisko. Couvám po zídce, jako po kladině, abych se dostal do vzdálenosti, kdy budu schopen zaostřit.  Stojím na samém kraji zídky. Ne moc v dobrém úhlu, ale asi dva metry od voliéry, krytý živým plotem.

Zatím nikde nikdo. Samice si dodala odvahy a pomalu trhá sousto za soustem a jemně ho podává svým obrovským zobákem mláděti. Pomalu fotím, ale každé cvaknutí zavěrky proces krmení zastaví a já znovu čekám, zda budu mít ještě příležitost. Po chvilce krmení zvolna pokračuje.  Dělám další dva nebo tři záběry.

Buhužel, fotograf stojící na zítce s třístovkou v ruce působí jako magnet. V ten moment se za mnou ozve několik hlásků: "Jé mamííí, tam něco jééé" a dav dětí se vrhne k volieře. "Lovím" poslední záběr a odcházím.

Nádherná scéna, která trvala asi minutu, je ukonce. Samice zakryla mládě a nehybně pozorovala vetřelce. Za zády ještě slyším hlas: "Co tam vlastě ten pán fotil?"

 

Orel stepní I. Orel stepní II.

Další fotografie najdete v Šuplíčku Ptáci.


Komentáře
Díky Honzo. Jsem rád, že se ti fotky líbí :-)
Petr Stejskal, 16. 01. 2011 12:11

Takovéto okamžiky se často nevidí. Super!
Jan Stejskal, 16. 01. 2011 01:39


Vkládání komentářů je uzamčeno, nelze vkládat nové komentáře.